Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Rozumím
vyhledavani
kontakty
 

Ostruhová 58, 276 01 Mělník (GPS 50°21'11"N, 14°28'26.3"E)

mail@zelvi-doupe.cz
MOB: 774 058 382 (telefon v pracovní době, jinak pouze sms)

otevírací doba v obchodě i v kavárně

pondělí až pátek 9 - 18
sobota, neděle, prázdniny 10 - 18
(svátky a ostatní upřesňujeme v Aktualitách)

Ve všední den tu většinou býváme už od osmi, po dohodě tu umíme být i jindy, než je uvedeno...
Vše podle hesla: kniha a káva na vás mají vždycky čas.

EET | Kontakty | | Logotypy | Přátelé Želvy, o. s.


Objednávejte zbožíSKLADEMs nízkým poštovným nebo bez něj | Osobní odběry objednávek, prodejna a kavárna 774 058 382 | EET


V Česku roste počet vydaných knih

Datum: 29.07.2007, autor: Markéta Přerovská

Počet knih vydaných v České republice od počátku 90. let roste téměř nepřetržitě, donedávna rostlo i množství peněz, které lidé za knihy utrácejí. Mírná stagnace či pokles se v obou případech týká jen několika posledních let. V posledních letech vydá průměrný Čech za knihy podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) kolem 450 korun ročně.

článek - tiskovou zprávu ČTK - budu možná komentovat později...

opsáno z portálu ČT24.cz

29.07.2007 - 14:43, autor: ČTK.

Praha - V roce 1993, kde začíná statistika neperiodických publikací Národní knihovny, vyšlo v ČR 8203 titulů. Loni pak rekordních 17.019 titulů. Po dvou letech se tak znovu otočil mírně sestupný trend, kdy po tehdy rekordním roce 2003 s 16.451 tituly počet vydaných knih klesal. Roste ale i počet vydávaných knížek pro děti, jichž zejména v 90. letech vycházelo velmi málo.

Dnes vychází ročně v průměru třikrát více knižních titulů než v Československu před rokem 1989. Zvyšuje se počet vydavatelů, současně ale klesá průměrný náklad jednoho titulu.

V roce 1989 utratili lidé v ČR podle ČSÚ za knihy průměrně 138 korun. Výdaje podle statistik výrazně poskočily mezi lety 1990 a 1991 ze 144 na 212 korun - pro to pravděpodobně svědčí fakt, že český knižní trh byl zaplaven literaturou, jež před rokem 1989 nemohla oficiálně vycházet. Od té doby je patrný pozvolný nárůst až do roku 2003, kdy suma činila 472 korun na osobu a rok. V letech 2004 a 2005 pak výdaje lehce poklesly a jsou přibližně 450 korun. Podle odborníků je to tím, že knižní trh je pravděpodobně nasycen.

Dalším trendem je nečekaně malý zájem čtenářů o elektronické knihy a internetová knihkupectví. Lidé až na výjimky v podobě odborné literatury stále dávají přednost nákupu knih v kamenných knihkupectvích.

Ceny knih přitom v posledních letech stoupaly o pět až deset procent ročně. Největší podíl na tom mělo zdražování výroby a zároveň zmíněné klesající náklady vydávaných titulů. Zatímco ještě na přelomu století se běžný knižní náklad pohyboval kolem 6000 kusů, dnes je to v průměru třetina až polovina z tohoto množství. Knihy zdražuje i tlak na růst distribučních a knihkupeckých rabatů.

Nakladatelé se totiž snaží vzájemně si konkurovat nikoli kvalitnější nabídkou, ale nabídkou co největší provize. Ta se dnes pohybuje kolem 50 procent, zatímco ještě v první polovině 90. let se rabaty pohybovaly v rozmezí 20 až 25 procent. Větší pohyb nastal především se vznikem velkých knihkupectví a knihkupeckých řetězců, které velké rabaty vyžadují.

Kolik kusů knih ale český knižní trh každoročně vyprodukuje, není pravděpodobně možné zjistit. Jednotliví vydavatelé náklady svých publikací spíše tají z obavy před konkurencí, chlubí se jen v případě, že se jejich knihy prodá velké množství. Bestsellerů s nákladem přes 20.000 vyjde přitom jen kolem dvacítky do roka.

Ani velký počet vydaných titulů nevypovídá nic o kvalitě knižní produkce. Zůstávají také již mnohaleté trendy: český knižní trh si žádá především novinky a dalších vydání se dočká jen málo titulů. Vysoká čísla o počtu vydaných knih i v roce 2006 potvrzují také skutečnost, že klesající náklady knih nakladatelé pro zachování stejného objemu obratu kompenzují vydáváním velkého počtu titulů.

Struktura knižní produkce se v posledních letech nemění. I loni převažovaly knihy v češtině - 14.832 titulů. V překladové literatuře tradičně vládne angličtina, která tvoří přibližně polovinu z pěti tisíc přeložených knih. Loni vyšlo 104 knih slovensky a 176 knih bylo ze slovenštiny do češtiny přeloženo.

Velká část každoroční knižní produkce se ale vlastně ani nedostane na knižní pulty, přibližně polovinu totiž tvoří tituly vydávané školami a státními institucemi.

Loni se oproti předchozímu roku zvýšil počet beletristických titulů o zhruba 400 na 3746. Podíl beletrie na celkovém počtu vydaných knih klesá - v polovině 90. let to bylo kolem 30 procent, nyní jen něco málo přes 20 procent, v Evropě je to však standard.

Výrazně ale narostl počet titulů pro děti - po necelých šesti stech kusech ročně v letech 2001 a 2002 vyšlo v dalších dvou letech kolem 750 dětských titulů ročně, v roce 2005 to bylo 866 knížek a loni dokonce 1290 dětských titulů. V roce 1993, kdy statistika začíná, to přitom bylo jen 262 knih pro děti.



↑ nahoru