Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Rozumím
vyhledavani
kontakty
 

Ostruhová 58, 276 01 Mělník (GPS 50°21'11"N, 14°28'26.3"E)

mail@zelvi-doupe.cz
MOB: 774 058 382 (telefon v pracovní době, jinak pouze sms)

otevírací doba v obchodě i v kavárně

pondělí až sobota 10 - 18
neděle ZAVŘENO
(prázdniny, svátky a ostatní zavíračky upřesňujeme v Aktualitách)

Ve všední den tu většinou býváme už od osmi, po dohodě tu umíme být i jindy, než je uvedeno...
Vše podle hesla: kniha a káva na vás mají vždycky čas.

EET | Kontakty | | Logotypy | Přátelé Želvy, o. s.

Zajímavé knihy (nejen nové) za 44. týden

Datum: 29.10.2009, autor: Markéta Přerovská

Dnes budu mluvit o několika novinkách a několika knihách, které novinkami nejsou, ale přesto stojí za připomenutí. Přesto nebo právě proto?

Christopher Day: Duch a místo - kniha z nakladatelství Era, na kterou mne upozornil kamarád, který se zabývá architekturou (ale nejen jí). Kniha se také zabývá architekturou, ale nejen jí. Při letmém pohledu jde o západoevropskou aplikaci nauk východních, které jsou zámy pod názvem feng-shui. Ale nejenom aplikaci, protože autorem je architekt, rozvíjí myšlenky vyváženého prostoru dál. Na zadní straně se píše něco o enviromentální arichtektuře. Slovo enviromentální nemám ráda, a ještě se k tomu dnes dostanu u jiné knihy. Ale kniha mi připadne hodně slušně napsaná. S radostí přečtu.

Novinky z nakladatelství Petrkov. Bohuslav Reynek: Měsíc a jiní a Charles Baudelaire: Z Květů zla. Obě knihy s ilustracemi Bohuslava Reyneka, obě knihy ve francouzsko-českém zrcadlovém provedení, obě knihy tradičně velice slušně vypravené, s poznámkami, doslovem... Jsem poctěna, že mohu takové knihy prodávat. Mňam.

Nakladatelství Triton připravilo po několika letech dotisk Hany Poltikovičové: Pomerančová vůně chce tančit. Kniha dětská i nedětská, duchovní i neduchovní, vyprávěcí i lyrická zároveň. Kniha nám dospělákům naznačuje, že bychom měli děti brát v diskuzi jako rovnocené partnery, a tak se od nich lze více naučit.

Dotisk z Arga o něco mladší knihy mne taky potěšil: Cormac McCarthy: Tahle země není pro starý. Film na jejím základě si pořád schovávám na dlouhý zimní večer, že ho někde odchytím a užiju si ho. Kniha je ... strhující. Neklidná.

Nakladatelství Dokořán připomíná svým dalším svazkem edice Mocca (malá, ale silná káva) dílo našeho význačného básníka 20. století. Jiří Suchý: A noc je nahá černoška. Reprezentativní výbor toho nejznámějšího, co napsal. V obvykle slušné grafické úpravě.

O této knize jsem již možná psala, že se na ni těším. Napíšu o ní znovu, protože teď už ji mám téměř přečtenou a očekávání značně překonala. Václav Cílek, letošní laureát ceny Nadace Vize 97, sebral při této příležitosti svoje texty, které byly v uplynulých letech porůznu uveřeňovány v Respektu či jiných periodikách, v různých doslovech nebo je psal na zakázku do sborníků. Vzniklý soubor Krajina z druhé strany má obdivuhodný rozptyl od Santiniho, přes Palacha, Beowulfa, peak oil, až třeba k fenoménu neetníků. A obdivuhodnou nekolísající kvalitu, texty se sice trochu točí v kruhu, ale to je spíš dáno tématy, než bezradností autora k uchopení témat. Ten totiž bezradný vůbec není. Naopak: velmi dobře ví, o čem mluví. A zde se vrátíme k slůvku enviromentální, dovolím si ocitovat pana Cílka z jednoho z esejů z této knihy: Podívejte se na úsporný dům z hlediska přirozenosti. Většinou se nesmí otevřít okno. Je nutné dávat pozor na ventilaci, vše je tak promyšlené, že se do domu bojíte jakkoliv zasáhnout, aby se nepoškodila izolace. ... Nestěžuji si a nekritizuji, ale potřebuji říct, že pokud slovo „ekologický" považujeme za synonymum slova „přirozený", tak mnoho současných ekologických domů má k přirozenosti daleko. ... Něco podobného se týká i slova „úsporný/. O Gándhím se říkalo, že udržet jej v chudobě stálo hrozné množství peněz. Postavit úsporný dům znamená být velice neúsporný, vrtat do velkých hloubek a spotřebovávat čistý křemík na polovodiče. ... Výsledek je ten, že se úsporný dům v našich podmínkách tak trochu přesunul do kategorie „bydlení pro poučené snoby". Viděl jsem řadu úsporných domů, odkud majitelé každý den odjížděli jedním až dvěma automobily do 30 km vzdáleného zaměstnání.

Úplně poslední dnešní kniha je docela nejstarší. Zaujala mne nejdřív jenom názvem, proto jsem si ji objednala (pro sebe). Než jsem si ji stihla po zadání do systému vůbec prohlídnout, prodala se. Objednala jsem ji tedy znovu. Přišla znovu. Znovu se okamžitě prodala a měla jsem na ni další dva záznamy. Objednala jsem jich tedy pět. A konečně mi tedy jedna zůstala v pařátkách. Nedivím se, že je o ní i po těch letech takový zájem (navíc za ty prachy :-) ). Brněnský básník s velkým B Zdeněk Rotrekl a jeho Sněhem zaváté vinobraní. Jde o výbopr z jeho tvorby od počátků do roku 1991. Výbor vytvořil jan Trefulka, vydal v roce 1991 Atlantis. Kniha je plná zázračné poezie, kterou netřeba přirovnávat k Zahradníčkovi, Zábranovi, Blatnému, Ludvíku Kunderovi nebo ranému Kolářovi. Ta poezie je totiž stejná (protože generačně spřízněná), a přesto odlišná. A ještě jeden autor mne při čtení napadl, ke kterému není nutno Rotrekla přirovnat: a tím je Oldřich Wenzl, mělnický surrealista, taktéž generační druh výše uvedených. Moc se mi to líbilo, sedět u plápolajících kamen a číst si poezii brněnského velikána. Kam šla tma? Za laní? / Spí v koutě sebe zakrytá pavučinou.



↑ nahoru