Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Rozumím
vyhledavani
kontakty
 

Ostruhová 58, 276 01 Mělník (GPS 50°21'11"N, 14°28'26.3"E)

mail@zelvi-doupe.cz
MOB: 774 058 382 (telefon v pracovní době, jinak pouze sms)

otevírací doba v obchodě i v kavárně

pondělí až pátek 9 - 18
sobota, neděle, prázdniny 10 - 18
(svátky a ostatní upřesňujeme v Aktualitách)

Ve všední den tu většinou býváme už od osmi, po dohodě tu umíme být i jindy, než je uvedeno...
Vše podle hesla: kniha a káva na vás mají vždycky čas.

EET | Kontakty | | Logotypy | Přátelé Želvy, o. s.


Objednávejte zbožíSKLADEMs nízkým poštovným nebo bez něj | Osobní odběry objednávek, prodejna a kavárna 774 058 382 | EET


Troj-rozhovor

Datum: 07.09.2012, autor: Markéta Přerovská

Troj-rozhovorKdyž se setkají tři ženy, málokdy jsou potichu. Co však mohou říct o sobě každá? Několik otázek a několik odpovědí. Obrázky můžete obdivovat do čtvrtka 13. září, dnes večer máte jedinečnou možnost se autorek zeptat na to, co neprozradily v trio-rozhovoru.

Jak jsi se k výtvarničení dostala, nebo kdo tě k němu přivedl?

Jarka: Čmárala jsem snad vždycky :-) Moje rodina říká že mám v sobě dar po pradědovi. Měla jsem s ním zvláštní vazby a i teď mi jeho duše malujícího hajného napovídá. Ve škole to byl Vladimír Veselý na ZUŠ (ten mě učil pravidla) a na základce Jana Dětinská (ta nám budila fantazii). V posledních letech mě ovlivňuje skupina lidí okolo ak.malíře Milana Periče (Jan Wolfchen Vlček, Denisa Cirmaciová, Jakub Špaňhel, Dalibor Smutný, Jitka Handlová lektorka NG...) a energií i fantazií oplývající Čeněk Hlavatý a dámy a slečny které pod jeho velením malují. Pokud se dá do mého výtvarného tvoření přihodit - tak mě mamka naučila ručním
tvořivým pracem - vyšívání, háčkování, pletení, drhání... nikdy jsem se nenudila :-)

Monika: Od malička jsem ráda kreslila, tvořila a proto jsem šla na uměleckou školu. Tvoření, kreslení a vyrábění mne baví stále.

Šárka: Ráda jsem malovala od malička, což dokládají obrázky, které si uschovala moje maminka. Nikdy jsem ale nechodila do žádného kroužku, takže první výtvarné motivace se mi vlastně dostalo v hodinách výtvarné výchovy od p.uč. Dětinské. "Samodomo" jsem si malovala vždycky, ale víceméně mě k bližšímu zkoumání mých schopností dovedl až před pár lety Čenda Hlavatý, ke kterému chodím do kurzu dospělých. Tam jsem teprve zjistila, že taky existuje něco jiného, než pastelky, tempery a vodovky. :-)

Máš nějaké další koníčky - co kromě malování tě baví ve volném čase?

Jarka: Volného času moc nezbývá a nebo si ho neumím pro sebe brát. Když mi ji rodiče "půjčí" věnuji se naší Lůce, 7měsíční vnučce je to takové pohodové vysmáté dítko. Poslouchat muziku mě dobíjí, mám velký záběr žánrů podle nálady, nesnáším škatulkování. Příroda ve všech podobách - v záhonu na zahradě, při sekání trávy, při procházce v polích, naše psí smečka.

Monika: Dalším velkým koníčkem je zařizování interiérů a proto jsem si vytvořila svůj osobní blog, na kterém představuji své dekorace, interiéry atd. Můžete kouknout, tady je adresa: www.vintagelover.cz.

Šárka: Baví mě toho spoustu a dělám toho málo. Pravidelně chodím jen zpívat do sboru Chrapot, ale příležitostně se snažím i trochu sportovat. S dětmi jezdíme lyžovat na hory, na kola, na vodu a moc ráda plavu. Až se ale příště narodím, zařídím si volného času víc a minimálně se naučím hrát na klavír a potápět se.

Co vaše děti, jdou ve šlépějích svých matek, zajímá je výtvarno?

Jarka: Dcera tvořila od malička ale nenechala nikdy svazovat svou fantazii. Měla štěstí že ještě v předškolním věku stihla v mělnické ZUŠ ak.malíře Vladimíra Veselého. Vystudovala pak obalový design a dokonce jako jedna z mála z ročníku pracovala v oboru. Teď se snaží užívat mateřskou "dovolenou".

Monika: Moje děti mají k výtvarnému umění blízko. Jedna dcera studuje Obalový design na střední škole a druhá dcera studuje na vysoké škole Dějiny výtvarné kultury.

Šárka: Zatím mám 66 % úspěšnost, holky nedají bez pastelek ránu :-) Starší dcera je moc šikovná, chodí do malířského kroužku a mladší se jistě se školní docházkou taky přidá. Obě doma stále něco tvoří. Nejstarší syn ovládá spíš IT technologie, výtvarno ho momentálně nechává naprosto klidným, ale i on pár let na malířák chodil.

Jaká výtvarná technika je ti nejbližší?

Jarka: Před lety jsem jen kreslila tuhou a malovala akvarelem nebo temperou. V malém bytě se stojanem , plátny a kufrem barev člověk nevejde. A když tvůj malovací stůl slouží celé rodině jako jídelní... Od prvních plenérových škol jsem se přeorientovala na olejomalbu a akvarel. Mám ráda pokusy se strukturami. V době kdy byla dcera malá jsem hlavně "tvořila" na šicím stroji a pletacími jehlicemi. Tedy pletení (pod lavicí) pro mě bylo charakteristické už od základní školy. Vzpomínám že i na školním table jsem byla zpodobněna s jehlicemi :-)

Monika: Nejbližší je mi malování. Používám hlavně tempery a spreje. Ve výtvarné tvorbě mám ráda netradiční materiál, jako např. textil, sklo, kov.

Šárka: Techniku různých technik vlastně vůbec neovládám, považuji se za naprostého laika a v podstatě znám jen úplné základy. Nejčastěji používám metodu pokus - omyl. Nejbližší je mi ale asi olejomalba, která je pro mě stále neprobádanou oblastí.

Co považuješ za největší úspěch ve svém dosavadním životě?

Jarka: Některým to bude znít divně ale výchova dcery. Máma je vždycky nejblíž a vím v jakých podmínkách vyrůstala. A pro mě osobně důležitým úspěchem je že jsem sebrala odvahu i sebevědomí a stala se součástí skupiny malířů-plenéristů, námi nazývaných "Peričova škola".

Monika: Je toho více, ale samozřejmě, když budu mluvit jenom profesně, tak je to, že učím v ZUŠ Mšeno a dělá mi to stále velkou radost. Mám spoustu koníčků viz. můj osobní blog. Neprofesně, je to hlavně rodina.

Šárka: Vzhledem k různým peripetiím mého žití, považuji za největší úspěch, že snad ve zdraví žiji a raduji se ze svých třech bezvadných dětí.

Jak vidíš svoji budoucnost ve výtvarné tvorbě i v životě?

Jarka: V životě? Po pravdě nevím. Odstěhováním na venkov se ve mě hodně změnilo. A vlastně podobné je to i s tvořením. Ráda bych neztratila kontakt s lidmi s kterými můžu o tvoření diskutovat a nebo jen v tichosti vedle sebe malovat.

Monika: Svoji budoucnost ve výtvarné tvorbě vidím, že stále budu učit v ZUŠ Mšeno a stále budu v tomto oboru činorodá.

Šárka: Ráda bych se výtvarnu věnovala i dál, takže se budu snažit najít si na ně čas a prostor... Už delší dobu toužím najít si nějaký i třeba jen "pidiateliérek", kde bych mohla v klidu tvořit. Možná bych ráda zkusila i nějaký další výtvarný kurz... takže, kdoví? :-)



↑ nahoru