Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Rozumím
vyhledavani
kontakty
 

Ostruhová 58, 276 01 Mělník (GPS 50°21'11"N, 14°28'26.3"E)

mail@zelvi-doupe.cz
MOB: 774 058 382 (telefon v pracovní době, jinak pouze sms)

otevírací doba v obchodě i v kavárně

pondělí až sobota 9 - 18
neděle 11 - 18
(prázdniny, svátky a ostatní zavíračky upřesňujeme v Aktualitách)

Ve všední den tu většinou býváme už od osmi, po dohodě tu umíme být i jindy, než je uvedeno...
Vše podle hesla: kniha a káva na vás mají vždycky čas.

EET | Kontakty | | Logotypy | Přátelé Želvy, o. s.

Malefic Maleficarum aneb trocha děsu na zimu

Datum: 30.10.2007, autor: Ivan Nekuda

Když jsem byl malý kluk, tak jsem jeden víkend zůstal doma sám a díval se v televizi na film pro pamětníky Kladivo na čarodějnice. Že jsem celkem otrlý, ale tohle jsem fakt nedokoukal.

Když jsem byl malý kluk, tak jsem jeden víkend zůstal doma sám a díval se v televizi na film pro pamětníky Kladivo na čarodějnice. Že jsem celkem otrlý, ale tohle jsem fakt nedokoukal. A to je film slabý odvar z knížky Václava Kaplického. Asyi bych to lépe nenapsal, takže ocituju část komentáře Josefa Šimona k této knize: "Vraždící losinská a šumperská bestie jménem Boblig, šílený inkvizitor a jeho ochránci, kníže Liechtenstein a olomoucký biskup téhož příjmení, vstoupili koncem 17. století do dějin jako tvůrci hrůzostrašného hororu monstrózních čarodějnických procesů, při nichž osobně fanatický mnohonásobný vrah fyzicky i psychicky zmasakroval, umučil, okradl o čest i majetek a nakonec zaživa upálil přes stovku nevinných obětí. Triumfující bestii nikdo nezastavil."

Pokud by vám to nestačilo, můžete se ještě začíst do knihy Hon na čarodějnice od Bedřicha Šindeláře. Autor je (či byl, kniha je z roku 1986) profesorem na brněnské univerzitě a tomuto fenoménu se systematicky věnoval. Kniha je faktografická, sle tím je možná ještě děsivější.

A do třetice hon na čarodějnice: Eyvind Johnson a jeho kniha Sny o růžích a ohni. Francie, 17. století. kněze Urbaina Grainiera obviní jeptišky, že je svedl, že konal černé mše a díky jemu že jsou posedlé ďáblem. Výsledkem byly plameny a dým. Kniha vychází ze skutečných událostí, okrajově tento případ zmiňuje i Francois Gayot de Pitaval ve svých Pamětech (u nás tahle knížka vychází pod názvem Slavné soudní případy).



↑ nahoru